Boloňský psík

Boloňáček je půvabný společenský pejsek, veselé povahy. Je velmi inteligentní, učenlivý, ochotně a rád se učí novým věcem. Zvládá i triky k pobavení, je to takový rozený klaun a šašek, se kterým se ani chvilku nebudete nudit. Má rád společnost, návštěvy, malé děti, ale klidně přizpůsobí i starším lidem.  Pro jeho citlivost, díky které reaguje velmi intenzivně na jemné signály a změny v chování člověka se mu říká "antistresový pes" a používá se  v canisterapii.

Popis plemene

Boloňský psík je drobným skladným tvorem, zachumlaným v načechraný bílý kabátek. Srst musí být chomáčkovitá, měla by tvořit vločky (podobně jako u lidí, když mají trvalou – afro). Barva srsti je pouze čistě bílá. Má středně velkou kulatou hlavu, po stranách dlouhé zavěšené uši, čtverhrannou tlamičku, tmavé kulaté oči a čumák. Osrstěný ocas nosí často hrdě stočený přes hřbet. Vypadá vznešeně, ale velmi přátelsky.

Historie plemene

Zástupci tohoto plemene pochází z dob renesance ze Středomoří, konkrétně ze severní Itálie. Po dlouhá staletí patřil k oblíbeným mazlíčkům vyšších společenských vrstev, pravděpodobně proto dnes vypadá vznešeně i při polehávání na gauči. Není jasné, jak plemeno vzniklo, ale předpokládá se, že křížením maltézáčka a malého bílého pudla. Obzvláště byl oblíbený u dam z vyšších kruhů jako byla markýza De Pompadour a carevna Kateřina Velká. Rovněž rakouská císařovna Marie Terezie chovala boloňáčka, kterého tak milovala, že jej po jeho smrti nechala preparovat a byl vystaven v přírodovědeckém museu ve Vídni. Boloňáčci, jsou také vyobrazeni na obrazech slavných malířů jako Tizian, Goia, Carpacia atd. Po válce plemeno téměř zaniklo a jen zásluhou některých chovatelů se ho podařilo zachránit, chov obnovit a později rozšířit. V roce 1934 pak bylo oficiálně uznáno.

Jak se s ním žije

Přestože je to typ pejska, který patří výhradně do bytu, pobyt venku má rád a dlouhé procházky obzvlášť. Jeho srst vyžaduje pravidelnou péči. Pokud je srst klasická, pevnější, stačí důkladně pročesat 1x týdně kartáčem a potom řidším kovovým hřebenem.Tento pejsek nemá podsadu, tudíž nelíná a srst se vyměňuje česáním, jako lidské vlasy. Druhý typ srsti - s podsadou, nebo jinou strukturou - je na péči mnohem náročnější. Jemnější variantu je dobré česat denně. Tím, že je boloňáček vyšší postavy a srst má délku kolem 10 cm, může běhat po zahradě a přece zůstává stále krásný. Střihovou úpravu nepotřebuje.

Měli byste vědět

• průměrně dožívá 14 - 15 let
• je přizpůsobivým společníkem
• s dalšími psy či jinými zvířaty v rodině nemá problém
• je dobrým kamarádem pro děti
• jeho výchova je nenáročná, zvládne ji i začátečník
• možné zdravotní problémy: zvýšená tvorba zubního kamene, výtoky z očí